Rozhovor s Klárou: O studiu na Capilano University a životě ve Vancouveru

Po dokončení gymnázia začala Klára studovat ekonomii na Mendelově univerzitě v Brně. On-line výuka a další okolnosti nakonec vedly k tomu, aby zrealizovala svůj sen života v zahraničí. Pro Kláru jsme našli a zařídili studium na veřejné Capilano University ve Vancouveru

Po dokončení gymnázia začala Klára studovat ekonomii na Mendelově univerzitě v Brně. On-line výuka a další okolnosti nakonec vedly k tomu, aby zrealizovala svůj sen života v zahraničí. Pro Kláru jsme našli a zařídili studium na veřejné Capilano University ve Vancouveru, které spadá do programu Work and Study Canada.

Co tě vedlo k tomu vycestovat do zahraničí a proč jsi si vybrala zrovna Kanadu?

Už pár let zpátky jsem přemýšlela, kam mě osud zavede, ale jedno mi bylo vždycky jasné a to že v Česku pro mě život není. Hned po základní škole jsem přemýšlela a hledala cesty, jak by bylo možné zkusit střední školu za oceánem i kdyby jen na rok a od toho se poté odrazit. Nevím čím to je, ale Amerika mě vždycky fascinovala a dlouhé roky jsem snila o tom, že budu mít šanci si zkusit život takhle dál od domova. I přesto že jsem nakonec střední školu dodělala kompletně v Česku, tahle myšlenka mě nikdy neopustila. Co mě nakonec popostrčilo k vycestování byl paradoxně covid a můj nástup na vysokou školu, kdy jsem zjistila, jak moc času bych ztratila doma online výukou na škole, kterou vlastně dělat nechci. Díky Covidu jsem měla čas přemýšlet a srovnat si věci v hlavě. A proč zrovna Kanada? Upřímně Kanada nebyla první volba, vždycky jsem více doufala ve Spojené Státy, ale díky tomu že Kanada je více benevoletnější v imigračních procesech a řešení víz, tak to nakonec vyhrála a dnes si jsem docela jistá, že už bych ani neměnila, mít tu možnost.

Jak jsi do Kanady vycestovala?

Do Kanady jsem vycestovala právě díky Czenadians a konkrétně Petrovi, který mi pomáhál celým procesem projít krok po kroku. Pamatuju si že Czenadians nebyla první agentura, kterou jsem oslovila. V té době jsem stále nebyla rozhodlá a více jsme hledala informace a možnosti, otázka jako co vlastně chci dělat v té Kanadě, byla zatím bez odpovědi. Z toho důvodu jsem byla vděčná za Petrovu ochotu pomoct a hlavně trpělivost se kterou jsem se při telefonátu s druhou agenturou bohužel nesetkala. Od našeho prvního telefonátu jsme začali plánovat celou moji cestu od záměru pobytu, výběru školy po získání víz a díky Czenadians byla pro mě takhle cesta daleko jednodušší a hlavně sem byla ráda, že mám na koho se obrátit v průběhu celého procesu.

Jaké byly tvé začátky po příletu do Kanady?

Vzhledem ke Covidu, který se stále řešil a všem opatřením, která se měnila neustále, tak začátek byl trošku hektický. Řešení karantény, ale také i ArriveCan aplikace, která z neznámých důvodů nefungovala po příletu mi trošku ubíralo klidný spaní. Co se týče začátků po karanténě, tak to bylo přesně to období, kdy se na něco těšíš tak dlouho, až pak nemůžeš uvěřit, že už je to vlastně skutečnost. Všechno bylo pro mě nové, přibyla mi spousta zodpovědnosti sama za sebe, ale byl to jako nový start, který jsem potřebovala a i díky mému spolubydlícímu z ČR se kterým jsem přiletěla byly moje začátky méně náročné.

Je něco, co tě velmi překvapilo nebo zaujalo na Kanadě v porovnání s tvým očekáváním?

Na tohle je těžké pro mě odpověď, protože než jsem vycestovala, tak jsem neustále hledala informace o Kanadě, o lidech, četla články, takže víceméně jsem věděla co očekávat, spíše mě mile překvapilo, že mě moje očekávání nezklamala, jak to občas bývá. I Když možná je tu jedna věc, které mě překvapila. Samozřejmě jsem slyšela, že Vancouver je velmi multikulturní město, stejně jako samotná Kanada, ale asi jsem netušila jak moc lidí z celého světa tady je. Myslím si ale, že to je něco, co dělá Vancouver velmi výjimečným. Když se prochazím různými částmi města a vidím každý dům s odlišnou architekturou i po roce mě to stále fascinuje, množství restaurací, které reprezentují odlišné jídla typické pro danou zemi nebo mít možnost potkávát tolik lidí různých národností v jednom městě a vždycky se přiučit něco od nich, to je něco za co jsem velmi vděčná a co je velmi typické pro Vancouver.

Jaké rozdíly vidíš ve studiu v České republice a v Kanadě?

Rozdíly ve studiu definitivně jsou, nejsem si jistá do jaké míry to můžu porovnávat vzhledem k tomu, že jsem v České republice na vysoké škole strávila asi půl roku a ještě kombinací s online výukou, ale myslím že to můžu trošku vztahovat i ke střední škole. 

První velkým rozdílem je určitě v tom jaký důraz dává Kanada na praxi ve výuce, není to jen učení z učebnic, ale každotýdenní projekty, které se odráží od probírané látky a které jsou hodnocené více než testy, nebo-li kvízy a i ty jsou spíše brány jako cvičné opakování. Samozřejmě každý semestr má čtvrtletní test a závěrečný test, ale i tyhle testy nejsou jen o učení se definic nazpaměť, část testu je tvořena otázkami a odpověďmi ve formě kvízu a druhá část je obvykle tvé porozumění určité látce, případy z reálného života, které se snažíš vyřešit aplikováním probrané látky nebo tvými postřehy z předchozích projektů. 

Druhým velkým rozdílem za mě, je přístup učitelů nebo-li instruktorů jak tady říkají. Konkrétně na Capilano University, každý učitel si dal záležet na tom, abych věděla, že to co je pro ně hlavní je můj úspěch, jak v životě tak po dobu mého studia, taková podpora byla něco, co jsem upřímně nečekala a strašně mile mě překvapila i celkový respekt, jaký mají učitelé ke studentům. Z hodin šlo vidět, že učitelé ten předmět opravdu bavil a kdykoliv byla příležitost pro diskuzi se studenty, učitel chtěl vědět každého názor a dával si na čas, aby každého názor dostatečně prodiskutoval a na závěr pokaždé poděkoval. Já jsem se osobně i přes jazykovou bariéru, cítila na Capilanu v hodinách více sebevědomě a více komfortně a jsem velmi vděčná za tuto zkušenost i za zkušenosti, které mi školní projekty daly.

Jak se ti celkově žije v Kanadě? Co děláš a jak trávíš volný čas?

Život v Kanadě je definitivně jako jízda na horské dráze. Nejsem vždy jen nahoře, někdy prostě nastane ta chvíle to stočit dolů, ale takový je život kdekoliv. Já jsem momentálně dokončila svůj roční program na Capilano University a čekám na schválení PGWP víz (Post-Graduation Work Permit – absolventská pracovní víza). Za tu dobu jsem měla šanci poznat skvělé lidi a trošičku lépe prochodit okolí Vancouveru, které je nádherné. Velmi rychle po příletu do Kanady jsem si našla práci v docela populární italské restauraci v Burnaby, kde jsem vlastně doteď. Moje cesta šla od hostes, barmana po kuchaře právě teď, což je práce která mi pomůže k získání dalších víz a ve společnosti skvělých lidí. Mimo práci trávím čas s přáteli, které jsem tu potkala a vymýšlíme výlety po městě a okolí, když stíhám zajdu do fitka nebo si zahrát volejbal na pláž. Bydlet ve Vancouveru je pro mě stále pocit jako bych měla celoroční dovolenou, a i přesto že mi chybí rodina a blízcí přátelé z domu, jsem ráda, že jsem se rozhodla ten krok udělat a zkusit si život jinde. V Kanadě si pomalu ale jistě přijdu více jako doma než když jsem kdy byla v Česku, jen ta rodina chybí.

Jaké máš plány dále?

Mám pocit, že mé plány teprve konečně začínají. Stěhování se do Vancouveru mělo konkrétní důvod, který jsem ještě nezmínila. Ano, země za oceánem a škola v ní byl sen, ale ten tady nekončí. Tohle byly kroky, které mi daly tu možnost si jít zkusit najít cestu k filmu a Vancouver známý jakožto filmové město, je pro mě skvělou příležitostí. Takže ať už to je sen reálný či nereálný, jdu do toho a od září začínám navštěvovat VAS, což je Vancouver Acting School, společně se studiem bojových umění pro nějakou “stunt” práci příležitost a samozřejmě u toho stále pracovat v restauraci, kde mám možnost se časem posunout do nějaké pozice v managementu, takže můj Business program možná bude mít pro mě také ještě využití. Tohle jsou zatím moje plány ze kterých jsem upřímně nadšená a když se mohou změnit nebo vždycky něco nemusí vyjít, tak vím že nikdy nebudu litovat tomu tu šanci dát i za mé mladší já, tak uvidíme kam mě cesta nakonec zavede.